Hodnocení článku

Autor se v článku zabývá velice aktuálním tématem v energeticky úsporné výstavbě – využitím subtil-ních prefabrikovaných betonových konstrukcí jako alternativy k běžně používaným zděným konstruk-cím. Tematicky výborně zapadá do trendu snižování tloušťky konstrukcí, který rychle nabývá u staveb a zejména pasivních domů na významu. Celosvětově se výrobci snaží o vylepšení vlastností stavebních materiálů k dosažení minimální tloušťky používaných konstrukcí. Důvody jsou prosté. Každý ušetřený metr čtvereční užitné plochy znamená pro investora úsporu přibližně 25.000 Kč (dle dnešních cen na trhu nemovitostí). Při porovnání se zatepleným zdivem z keramických tvárnic tloušťky nad 30 cm, se dostáváme k výraznému rozdílu desítek a nezřídka i stovek tisíc korun, kterými je investor již volbou konstrukčního systému hendikepován. Současně se snížením tloušťky konstrukcí dochází k vylepšení objemového faktoru tvaru budovy, s kterým je energetická náročnost budov úzce spjata. Jednoduše řečeno za menší náklady lze postavit úspornější dům. Poučenou optimalizací konstrukčního systému a dalších prvků pasivního domu lze snížit vícenáklady na jejich výstavbu pod 10% oproti běžné výstavbě. Ekonomika těchto staveb se tím stává ještě zajímavější.

Celkově hodnotím navrženou konstrukci betonových prefabrikovaných konstrukcí velice kladně. Může-me ji zařadit mezi progresivní systémy energeticky efektivní výstavby, jako vápenopískové zdivo nos-né od 115 mm nebo masivní dřevěné panely nosné od 62 mm. Jednoznačnou výhodou montovaných systémů je rychlost výstavby a přesnost daná technologií výroby. Například i možnost vytvoření nosné konstrukce v pohledné kvalitě následně zjednodušuje postupy a snižuje pořizovací náklady.
Jako velice inovativní a efektivní hodnotím řešení napojení stěny na základové konstrukce pomocí nosných můstků. Cenově i energeticky vychází příznivěji, než při použití prvků na oddělení tepelného mostu paty stěny na bázi pěnového skla nebo z lehčeného betonu. Podobné řešení je jednoduše aplikovatelné i do dalších systémů ztraceného bednění. Napojení atiky má z mého pohledu rezervy, kde se vlivem bodových tepelných mostů zvýší potřeba tepla na vytápění v rozmezí 1 – 1,5 kWh/(m2a) oproti ideálnímu stavu. Alternativou by bylo vytvoření atiky například pomocí dílců z voděodolné překližky, které díky nízké hmotnosti nesnižují tepelně technické vlastnosti detailu.

V závěru považuji za důležité se vyjádřit k odbornému hodnocení článku Ing. Jaroslava Šafránka, CSc., kde autor zjevně nedocenil zmíněné výhody konstrukčního systému. Nedokáži posoudit, v čem jsou „výsledné vlastnosti keramických tvarovek podstatně lepší“, ale z mého pohledu to určitě nebudou izolační, statické ani ekonomické parametry. Tepelnou vodivost železobetonové konstrukce, je-li překryta dostatečnou vrstvou izolace bez přerušení, nelze považovat za nevýhodu, naopak přispívá k tepelné stabilitě vnitřního prostředí v zimním a zejména v letním období. Řešení vynesení nosných konstrukcí (balkony, atiky apod.) nelze ani u keramických tvarovek řešit jinak jako s použitím prvků na přerušení železobetonové konstrukce. Kromě toho se v těchto systémech objevují lokální oslabení izolační obálky v místě nosných překladů, osazení stropů, věnců apod., i v návaznosti na rozdílnou tepelnou vodivost tvarovek ve vodorovném a svislém směru. Detail soklové oblasti u jiných materiálových variant jak zmiňuje hodnotitel, nelze spolehlivě řešit, pouze za použití tepelně oddělují-cích prvků, které jsou finančně i technologicky náročnější, než autorem navrhované řešení pomocí nosných můstků.

V Brně, dne 14. července 2011
Ing. Juraj Hazucha

Identifikace článku

Název článku: Betonové prefabrikované konstrukce domů v pasivním energetickém standar-du
Autor článku: Ing. Miloslav Nutil
Uveřejněno: Stavebnictví 06 – 07/11
Autor recenze: Ing. Juraj Hazucha